volejbalový klub jihostroj české budějovice
Rozhovor 17. 4. 2024

Zápas? V očích mám vždy oheň a z uší mi jde kouř, říká Okolić

Měří 205 centimetrů, umí si zjednat pořádek, klidně se slovně chytne i se spoluhráči. Někdo by mohl říci, že z něj jde možná i strach. Ale to jen v zápalu boje, takovým stylem on hraje. Po utkání přepne a je z něj 30letý usměvavý a povídavý Srb Aleksandar Okolič. Blokař volejbalistů Jihostroje, který by se mohl stát hlavní zbraní ve finále proti pražským Lvům. První zápas se hraje v Praze ve středu.

VSTUPENKY NA SOBOTNÍ DOMÁCÍ FINÁLE ZDE!

Kdy jste začínal s volejbalem? Přivedli vás k němu rodiče?
Naši nikdy moc nesportovali. K volejbalu jsem se dostal na škole, byla to spíš zábava. U nás v Bosně je volejbal hodně populární. Ale pak ve mně školní trenér něco viděl a já už začal systematicky trénovat, začalo mě to bavit a chytil jsem ten správný „oheň“. V patnácti jsem už začal hrát za Crvenou zvezdu Bělehrad a šlo to dál a dál. A končí to tady u vás v hale před finále extraligy. (směje se)

Do Jihostroje jste přišel v lednu uprostřed sezony. Byl to pro vás velký problém?
Ani ne. Ale ještě před tím jsem se s celou rodinou rozhodl odjet hrát do Ázerbájdžánu o trochu nižší ligu, protože jsem hodně let hrál profesionální soutěže po celém světě. Tělo i hlava si potřebovaly odpočinout, navíc máme malého synka. Ale pak se tady zranil Sam Parks (blokař Jihostroje) a jen pár dní před koncem přestupového termínu mi z Budějovic zavolal Robert Mifka (generální manažer). Nabídka mi dávala smysl. Lepší klub jsem si pro svůj restart vybrat nemohl. Přijít do Jihostroje bylo moje nejlepší rozhodnutí za poslední roky.

Byl to přeci jen nezvyk, náhle přijít do vámi neznámého prostředí?
Kluci v týmu mi moc pomohli, nechali mi čas na to, abych se tady cítil dobře. Musel jsem si zvyknout třeba na míče Gala, já hrál jen s mikasou. Šlo to pomaličku, krok za krokem, ale cestu jsem si vybral dobrou.

Máte za sebou řadu úspěchů, prošel jste hodně evropských zemí. Jak se vám líbí česká extraliga, jak dobrá podle vás je?
Líbí se mi její kvalita. Dává mi šanci se vrátit na úroveň, kterou jsem měl. Českou extraligu zařadím po boku té německé, rumunské či řecké. Úroveň extraligy se zvedá, ať už je to třeba po stránce marketingu, televizních vysílání a podobně. V řadě zemí vám dají například hodně peněz, ale už se tolik nestarají o zázemí v halách, o lékařskou péči a o to, abyste se cítil dobře. Ale tady je zatím vše perfektní, vždycky jsem dostal to, o co jsem vedení klubu požádal. A město je také úžasné.

České Budějovice se vám tedy zalíbily?
Moc. Mně i manželce. Je to tak akorát velké město s krásným prostředím. Máme to z bytu kousek do lesa, chodíme na procházky okolo řek, je to paráda. Moc se nám líbí i na Lipně nebo i to, že sednete do auta a jste za sedm hodin u nás doma v Srbsku. Navíc v Budějovicích mají všude dobré kafe. Já jsem do kávy úplný blázen. Doma chodím po coffeshopech, nakupuju různé věci na výrobu kávy, skleničky a tak dále.

Kde jste v Budějovicích našel kávu, která vám nejvíce chutná?
Nejlepší mají podle mě u Hocha. Tam stačí, abych vešel do dveří, a už mi nesou ke stolu šálek kávy tak, jak to mám rád.

Při zápase hrajete hodně emotivně, možná až někdy agresivně. Tak se cítíte na hřišti dobře?
Můžeme tomu třeba říkat balkánský volejbal. (směje se) Před mnoha lety v každém klubu, v každé lize jsem vždycky u sebe hledal detaily, to, podle čeho si mě lidé budou pamatovat. Občas je dobré být trošku zlý, provokovat. I já jsem volejbalově rostl s takovými hráči, jako jsem teď já. Mně to pomáhá pořád, i když o sobě vím, že jsem už trošku víc zlobivý. Potřebuju vždycky ale pár týdnů, abych poznal, ke komu ze spoluhráčů si podobné věci mohu dovolit. Ne každého to povzbudí, třeba mladé kluky to naopak může srazit dolů. Vždycky ale koukám, aby to pomohlo týmu. I vedení klubu mi říkalo, že to bude moje práce, abych projevoval emoce a strhnul tým.

Jste úplně jiný Aleksandar při hře a zase jiný člověk mimo hřiště?
Máte úplnou pravdu. Na hřišti mám v očích oheň, z uší mi jde kouř a mimo jsem kluk, co sedí v naprostém klidu u svého patnáctého espressa za den, volá domů a užívá si den nebo rodinku. V zápasu ale fakt nechávám všechno.

Co říci k vašemu finálovému soupeři, ke Lvům Praha?
Víme, že mají větší rozpočet, mohou si dovolit lepší hráče a podobně. Ale ze svých zkušeností vím, což se třeba ukázalo v národním týmu Srbska, že je možné ty kvalitnější týmy porazit. Je to play off, je to o pár zápasech. Podívejte se, Beskydy v Českém poháru Lvy porazily. Teď už asi budeme hrát bez velkého tlaku, ten jsme měli s Kladnem a s Karlovarskem. Pořádně se na Prahu připravíme, budeme hrát, jak nejlépe umíme, a uvidíme, kam se dostaneme. Doufáme, že co nejvýše. Už je taky na čase, vždyť poslední titul Jihostroj vyhrál před pěti lety.

Jak to s vámi vypadá na příští sezonu? Zůstal byste rád v Jihostroji?
Za mě určitě ano. Příští sezonu bychom hráli zase Ligu mistrů, což je vždycky zajímavé. Budu se snažit hrát tak, abych zaujal vedení klubu. Finální rozhodnutí ale bude na něm.

Autor: Petr Lundák / iDnes.cz

Klub

tabulka UNIQA EXTRALIGY

# TÝM Z BODY
1. Lvi Praha 24 65
2. Kladno 24 56
3. Liberec 24 53
4. Jihostroj 24 52
5. Karlovarsko 24 50
6. Příbram 24 35
7. Odolena Voda 24 31
8. Brno 24 27
9. Beskydy 24 25
10. Benátky n. J. 24 21
11. Zlín 24 20
12. Ostrava 24 17
13. Ústí nad Labem 24 16
kompletní tabulka

Další články

Aktuální zpráva 22. 5. 2024

Post univerzála bude patřit dravému mládí

Aktuální zpráva 20. 5. 2024

Zástupci Jihostroje si odnesli ocenění z galavečeru Volejbalista roku