Šéftrenérka ženské složky Mifková: Prioritou je rozvoj hráček

Můžete zrekapitulovat vaši bohatou volejbalovou kariéru?
Od mých deseti let žiju volejbalem. Jako asi pro každého sportovce i pro mě bylo velkou ctí, že jsem mohla být součástí slovenské ženské reprezentace. Co se klubových úspěchů týče, s týmem OMS Senica jsem získala třikrát extraligový titul na Slovensku. S TPV Novo Mesto ve slovinské nejvyšší soutěži jsme skončili třetí. Pak přišel Prostějov a tři české extraligové tituly. Dále jsem pokračovala do Itálie, kde první rok moc úspěšný nebyl, v dalších dvou letech jsme ale s týmem Novary postoupili do Serie A1 a následující sezonu jsem v Piacenze slavila titul Serie A1 a vítězství v italském poháru i superpoháru. Jak v Prostějově, tak v Piacenze jsme působili také v Lize mistryň, což byla pro mě výborná zkušenost. V Piacenze nám jen o kousek utekl postup mezi nejlepší evropskou čtyřku. Konečnou stanicí v mojí profesionální hráčské kariéře bylo Řecko a skvělý klub Olympiacos Pireus, kde jsem se oslavou titulu rozloučila i s aktivní kariérou v mých 29 letech. Pak jsem se vdala a s manželem jsme se usadili v Českých Budějovicích.

Jak jste se pak dostala k pozici šéftrenérky ženské složky v českobudějovickém klubu?
Před pár lety mě oslovil šéftrenér mládeže Jihostroje Vojtěch Zach a nabídl mi pozici trenérky v chlapecké složce. Souběžně jsem se angažovala na Českém volejbalovém svazu v úseku metodiky a v projektu Benjamíni a Naděje. Vedení klubu v Českých Budějovicích již delší dobu hledalo někoho, kdo by vedl dívčí a ženskou složku. Dostala jsem nabídku se této příležitosti chopit, a nakonec jsem se rozhodla tuto velkou výzvu přijmout. Jsem moc ráda, že mám teď možnost své hráčské zkušenosti dál předávat mladým hráčkám u nás v klubu.

Jaká je náplň práce šéftrenérky ženské složky? Trénujete zároveň nějakou kategorii?
Mým úkolem je nastavení a koordinace činnosti celé ženské složky. Zodpovídám za tréninkový proces, za přestupy hráček, za trenérské složení, metodické vedení tréninků, komunikaci s rodiči, složení a fungování dívčích týmů a další. Společně s šéftrenérem mládeže Vojtou Zachem tvoříme návrh rozpočtu celé dívčí a ženské složky klubu a zodpovídáme za jeho naplňování. Trenérů, se kterými spolupracuji, je dvacet. Samozřejmě chci zůstat alespoň částečně v aktivní trenérské roli už jen z toho důvodu, abych měla přímý vhled do fungování našeho tréninkového systému. Jako trenérka budu zasahovat do kadetské kategorie a také částečně do kategorie starších žákyň.

Práce tedy rozhodně nemáte málo. Uplynulá sezona byla vaše první ve funkci – jaká byla?
Učila jsem se za pochodu. Je to pro mě spousta nových věcí, které jsem dříve z pozice hráčky i trenérky vůbec nevnímala, že by se v klubech řešily. Byly to pro mě často jen provozní záležitosti, kdy jsem sdělenou informaci či instrukci jednoduše přijala a na základě toho jsem jednala. Teď tu strategii a dílčí kroky k jejímu naplňování sama spoluvytvářím, nesu zodpovědnost a daleko více tak vnímám jejich komplexnost a komplikovanost. Ráda bych smekla před prací všech lidí v klubových strukturách, která mnohdy není až tolik vidět, ale když se dělá zodpovědně a s nasazením, tak je naprosto zásadní pro zdravé a úspěšné fungování celé organizace.

Pro ženskou složku to byla turbulentní sezona. Velký ohlas vzbudil postup A-týmu žen do extraligy, holky ale nakonec zůstanou v 1. lize. Jak se k tomu stavíte vy osobně?
Kolem A-týmu žen toho už bylo řečeno dost. Já samozřejmě chápu všechny emoce, které vzbudil úspěch našich žen a nepřihlášení týmu do nejvyšší soutěže pro sezonu 2024/25. Extraligu ale vnímám především jako profesionální soutěž a klub zkrátka momentálně není finančně a ani personálně připraven na to, aby do ní ženský tým na odpovídající úrovni vstoupil. Osobně si dávám za cíl udělat maximum pro to, abychom v období následujících několika let mohli ženskou extraligu do Českých Budějovic přivést a věřím, že už příští sezona tento proces pomůže odstartovat.

Pomohlo to tedy rozvířit diskuzi ohledně směřování ženské složky?
Diskuze ohledně směrování ženské složky se vede v podstatě nepřetržitě od doby, co jsem přišla do klubu, a vedla se už dlouho před tím. Pouhé diskutování ale nestačí. Důležitým krokem bylo přijetí jednotné klubové strategie, ať už na úrovni metodiky, tak i sportovní a organizační struktury, kterou budou ochotni přijmout za svou a naplňovat všichni zúčastnění. Věřím, že jedině tak budeme sebe i hráčky posouvat dál. Mám velkou radost z toho, že se nám pro nadcházející sezonu podařilo doplnit náš tým o několik dalších kvalitních a motivovaných trenérů.

Jaká je tedy strategie klubu ve výchově dívek?
Je to jednoduché – naším hlavním posláním je kvalitní a zodpovědnou trenérskou prací naučit naše svěřenkyně dobře hrát volejbal. V tom chce být volejbalový klub České Budějovice nejlepší. Strategie k naplnění tohoto poslání se opírá zejména o tzv. „propustný systém“. Jde o to, že chceme, aby měly hráčky maximální možnost rozvíjet se, a to nejen podle jejich biologického vývoje, ale hlavně na základě toho sportovního. Nechceme mít hráčky zcela svázány jednotlivými ročníky.

Jak to bude vypadat v tréninkové praxi?
Počínaje sezonou 2024/25 budeme mít například jeden „velký dorost“. Kategorie U18, U20, U22 budou mít v první polovině týdne, kdy se trénují herní dovednosti, spojené tréninky. Mladší hráčky tak budou moci např. trénovat a zlepšovat se po boku těch starších a zkušenějších. Výhodou je také možnost zapojení více trenérů a jejich úzký kontakt, kdy budou mít detailní přehled o všech hráčkách, a budou je tak schopni efektivně nominovat do soutěží i napříč kategoriemi. Podobné propojení bude fungovat také mezi kategoriemi U20, U22, a ženským A-týmem. Naší prioritou je zkrátka to, aby hráčky měly možnost neustále se zlepšovat a v případě těch nejlepších třeba pomýšlet i na profesionální kariéru. Podobným principem trénování chceme jít i v žákovských kategoriích, samozřejmě s přihlédnutím k aktuální fázi fyzického i psychického vývoje hráček.

Jak si vedla ženská složka v uplynulé sezoně? Jaké úspěchy byste vypíchla?
Jak už jsme říkali, velkým úspěchem je vítězství ženského A-týmu v extraligové baráži. Za zmínku rozhodně stojí výkon mladších žákyň, které se staly mistryněmi krajského přeboru U14 a kterým postup do finále mistrovství republiky unikl jen o fous. Dívky týmu U18 skončily na 10. místě a zároveň tento tým, do kterého patřily i některé hráčky z týmu U22 a z týmu žen, vybojoval postup do 1. ligy U22.

Má klub mezi dívkami zástupkyně i v národních týmech?
Momentálně máme v reprezentaci hráčky Anetu Fornbaumovou a Vanesu Mrázkovou, která přestupuje do Olympu Praha. Tereza Bezdičková působí v Národním volejbalovém centru a byla součástí Beach týmu, se kterým získala 2. místo na Olympiádě dětí a mládeže za Jihočeský kraj.

K vaší zmiňované agendě jste ještě navíc manažerkou projektu Volejhrátky, který je všeobecnou sportovní průpravou pro předškolní děti. Plánujete v něm pokračovat i v příští sezoně?
Volejhrátky beru jako moje dítě. (úsměv) Považuji to za velice úspěšný projekt s obrovským potenciálem, který má velmi pozitivní odezvu mezi rodiči i dětmi. Specifikem tohoto cvičení je to, že rodiče jsou jeho aktivní součástí a děti jim můžou dát pořádně do těla, což je většinou nesmírně těší. Rodiče zase těší to, že na chvíli můžou být opět dětmi a všechno si spolu s nimi vyzkoušet a v neposlední řadě trávit kvalitní čas se svými ratolestmi. V příští sezoně chceme dát Volejhrátkám víc prostoru a přenést projekt taky do školek. Věřím, že v tom budeme úspěšní, protože si myslím, že si to tento projekt zaslouží.

Klub řídí z pozice generálního manažera váš manžel Robert, se kterým řešíte i spoustu pracovních záležitostí. Zvládáte se doma bavit i o něčem jiném než o volejbalu?
Volejbal je u nás samozřejmě neustále na stole. Někdy tak už musím vyhlásit „volejbalové embargo“, protože mám prostě potřebu sem tam vypnout a trošku vyčistit hlavu. Bavit se však umíme i o jiných věcech než jen o volejbalu, zájmy máme podobné a oba se snažíme respektovat potřeby toho druhého, takže si určitě nemůžu stěžovat. (úsměv)